REPORTÁŽ / SCRC - North Moravian Chapter

SCRC - NORTH MORAVIAN CHAPTER

- ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU REPORTÁŽÍ

REPORTÁŽ
18. září 2004 , POKER RUN , BOHUSLAVICE - VÍTKOV

REPORT : (Jurek)
Onoho sobotního, zářijového rána se jistě mnohým z teplé a vyhřáté postele asi dvakrát nechtělo. Zvláště těm, kterým na venkovních teploměrech v svých krajích ukazovala stupnice nula. Letošní Poker-Run jehož start byl z Bohuslavic na Hané od prodejny "Bikers-Mode", s přejezdem přes Tovačov, Lipník, Potštát, Vítkov, s dojezdem do dětského domova v Melči, byl však i přes chladivé ráno obzvláště vydařený. S tím jistě počítali všichni skalní a zarytí fandové i příznivci mrazivé jízdy, a proto neváhali vyrazit. Někteří byli snad údajně spatřeni, jak osekávají sekerami rampouchy z svých mašin a benzínovou "ledlampou" nahřívají své motory k provozní startovací teplotě. U Hájenky v Dolní Lomné prý odhrnovali dokonce i sníh, aby mohl "Čečo" vyjet. Není divu že také pro mrazivé počasí nechal nemocnou "Úču" s zabaleným krkem doma, a vyrazil sám v vichru mezi beskydskými kopci vstříc hanáckému pohostinnému kraji. Za největší tvrďáky však byli považováni Západočeši, kteří si to od rána, pod vedením "Anděla", smažili z Plzně po dálnici po celou dobu v bodu mrazu.
V Šenově U Nového Jičína teprve před devátou zářijové sluneční paprsky počaly hřát, a tak mnozí bikeři v kůži, postávali okolo cesty a oddávali své drsné a větrem ošlehané obličeje slunečnímu záření. Zatímco chlapi využívali přírodní solárko zadarmo, o první pomoc zkřehlým polovičkám spolujezdkyním, se obětavě starali Jurin s Helčou, kteří podobně jako horský bernardýn přináší záchranu v soudku s rumem, rozlévali z termosky, zkřehlým ženštinám pravou, chlapskou, Jurinovskou, supercloumáckou, domácí slivovici, po které se i ten největší protiva rozjasní.
Okolo deváté pod vedením Jurina, vyrazila kolona motocyklů směrem k Libavě. Slunce hřálo stále víc a bylo jasné, že počasí vyjde, a skupinu čeká vydařený den. Jelo se velmi pohodově a cesty byly poloprázdné. Na dálnici jsme nasadili pohodových stotřicet a než se kdo nadál, parkovali a rovnali jsme mašiny do řady na dálniční Olomoucké "Arálce". Přece jen ledviny chtěli své a také opět trochu "Jurinovice" doplněné do žil drahým polovičkám, nemůže škodit. Zbytek cesty do Bohuslavic proběhl rovněž v poklidu a pohodu snad narušil pouze divoký řidič zeleného Fordu Escort, polské příslušnosti, který se několikrát pokoušel zařadit do jedoucí kolony mezi motocykly. Několik gest a rozhořčených znamení motocyklistů však pochopila dříve jistě polská spolujezdkyně ve Fordu, která tyto motorkářská gesta, společně s "žlutou kartou" v znakové řeči, kvalitně a důrazně přetlumočila do polštiny, neboť řidič se hned zařadil do levého pruhu a nechal motorkám volný průjezd. Kéž by takto pochopil vždy každý.
V Bohuslavicích již paní Koudeláková očekávala náš příjezd a vítala nás svým úsměvem v dveřích prodejny "Bikers-Mode", kde si již nejeden biker vybral opravdu dobré a kvalitní oblečení. Skutečně je dobré že na českém trhu tato firma zastupuje právě tímto sortimentem a má nám motorkářům co nabídnout, a to nejen na stránkách www.bikersmode.cz . Okolo jedenácté bylo před prodejnou v Bohuslavicích těsno a nejedno oko "sběrače šrotu" by nad množstvím zaparkovaného chromu a barevných kovů zaplesalo. K obdivu byla především Pavlova nová Valkýra "Interstate", červené barvy, která s naleštěným motorem brala za srdce. Je ale rozhodně mašinou "pro chlapy".
Paní Koudeláková se nestará jen o naše oděvy, ale je též dobrá hostitelka a postarala se též o naše žaludky připraveným pohoštěním. V prostorách svého pozemku na nás čekalo bohaté občerstvení v podobě jídla, nápojů a také pro po kofeinu chtivé "závisláky", kávy. Tedy jsme se nenechali pobízet a pochutnávali a konzumovali vynikající domácí tlačenku, klobásky, párky a další pochutiny a vše zapíjeli Colou, Fantou a využívali tuto pohostinnost paní Koudelákové. Využita byla i houpačka, altánek, posezení a snad jediné místo anglického trávníku nebylo ušetřeno našich pevných botou. Stranou zůstal snad jen zahradní bazének který přece jen v zářijovém počasí nikoho nesvedl k koupání, zvláště když nebyl napuštěn. Úžasně se o nás starali manžel paní Koudelákové spolu s dcerami, které přinášeli a doplňovali mizející pochoutky za což jim všem a celé firmě "Bikers-Mode" ještě jednou i z tohoto místa děkujeme. Po ujetých kilometrech takové občerstvení přišlo náramně vhod a marně v tu chvíli Jurin provolával výzvu k startu a k odjezdu. S plnými břichy jsme byli zralí si tak někde "dát dvacet" a proto někteří z nás, jsme na Jurina tupě zírali, co že to po nás vlastně chce? Zvlášť, když jej nebylo ani mnoho slyšet, neb v minulých dnech přišel o hlas díky svému nachlazení. (asi málo slivovice). Helča však tento Jurinův "handicap" srovnala a ujala se organizace na startu a než se kdo nadál, byly startovní lístky, rozdány, prašule za startovné i s příspěvky na dětský domov vybrány a bylo možné vyrazit na trasu.
Jako první nás čekal průjezd kontrolním stanovištěm v Továčově - krásném to městě s zámkem, kde před pohostinstvím "Na Náměstí", bylo třeba žádat potvrzení o průjezdu. Po průjezdu Bedihoštěm vyjížděla odkudsi z polí skupinka motocyklů v čele s několika Valkýrami. No je fakt že všechny cesty vedou do Říma, ale z téhle strany z Bohuslavic do Továčova? Po chvíli se za Valkýrami jen zaprášilo. Dotaz okolo procházejícího "Hanáka" nás však ujistil, že Valkyry sice jely dost dobře, za to ale špatným směrem. Inu třeba odněkud z nějaké "polňačky" zase vyjedou. Ale s Valkýrou do terénu?.
Život učí, že občas je třeba počítat i s tím, že něco není tak, jak má být a očekávat neočekávané. To se vyplatilo rozhodně při hledání prvního kontrolního stanoviště, neb toto stanoviště nebylo jak bylo uvedeno v itineráři před pohostinstvím "Na Náměstí", ale před pohostinstvím "Na Nábřeží", což byl ale malý detail. Bob však díky tomu mohl marně očekávat příjezd motocyklů na stanovišti "Na Nábřeží" a vyhlížet a naslouchat bublavým zvukům motocyklů objíždějících právě odlehlé Továčovské náměstí, a divit se, cože je to v klubu najednou tolik příznivců a obdivovatelů Továčovské architektůry, a co že to všichni na tom náměstí vlastně hledají, když stanoviště je zde?
Jenže správný biker si vždy poradí a tak po chvíli již skupinky motocyklů uháněly k Lipníku, kde před "Žitníkovou" prodejnou Yamah, již čekalo další stanoviště. Opět potvrzení, vytažená karta, zápis a opět dál směrem k Potštátu. Děvčata na choprech se s tím obzvlášť nepárala. Žádné vyhlídkové tempo ale stotřicet poctivých stále. Až se rodinkám v plechovkách vyrážejících za sobotním piknikem tajil dech. V Potštátě kontrolky paliva na motocyklech dávala znát žádost o opětovné dotankování nádrží, a tak po vylosování karty a potvrzení nejhezčí kontrolní hlídkou, vyráží většina do Oder k pumpám. Dojezd do Vítkova na náměstí k dalšímu stanovišti byl pohodovou vyjížďkou. Na náměstí se sjelo více než padesát motocyklů, což uvítali i zdejší místní romové a jali se obcházet stroje, zda li třeba něco nekápne. Olej ale rozhodně z našich mašin kapat nechtěl a tak pod dozorem několika "bikerů" nekáplo fakt nic.
Z náměstí vyrazila skupinka motocyklů vstříc k Vítkovsko-podhradním serpentinám. Zde ale čekalo podivné překvapení v podobě konání závodů veteránů v jízdě do Vrchu. Cesta je uzavřena, ale chvíle přesvědčování pořadatelů jako na "Perském" trhu, však nenechala srdce organizátora pevným a tak po chvíli tlaků, svolil a přislíbil přece jen na chvíli pozdržet závod a vpustit naše zformované "hejno" na závodní trať, což jsme uvítali s nadšením které jsme akceptovali burácivým vytáčením našich motorů. Trať jsme měli jen pro sebe a mohli náležitě vychutnat zatáčky v serpentinách, bez toho, abychom se obávali protijedoucích vozidel. Bylo to krásné, ale krátké. Na trati nás zdravila spousta lidí a nad serpentinami jsme mohli spatřit kolonu historických vozidel s startovními čísly i dobovými motocykly. Opravdu nádhera. Bylo se na co dívat. Po několika stovkách metrů další jízdy, nám již pravice z včele jedoucí FJR ukazovala směr, kterým máme odbočit. Vpravo? Hm... Tedy kolona počala odbočovat na nějakou polní. Aha, tady to není? Tak tedy zpět do té otevřené ohrady. Tam je přece dětský domov, ne? Tady ale žádné děti nejsou. Co je to tam? Kostel nebo úřad? Aha tak nic, tak zase zpět. No co... ? Dětský domov je o pár kiláku dál? No a co? Vždyť jsme si mohli prohlédnout i tento areál... Po několika minutách jsme vypínali motory v areálu dětského domova, který někteří z nás pro změnu zase málem přejeli. Ještě že nás mávající děti navedly. Nastal čas "ukázat karty" a dohrát Poker. Neštěstí ve hře, znamená prý štěstí v lásce. A tak se ti co neměli šťastnou ruku ve hře příliš prohrou nezabývali a vítězi jsme všichni zatleskali. Todovi kluci (Jirka VT600) zřejmě Poker v Jihomoravském chapteru často hrají, neboť vyhráli a získali tak peněžní výhru. Po dobré kávičce jsme se jali povozit děti. Je krásné udělat dětem radost, slyšet radostný dětský smích a vidět spokojená očka.
Díky sponzorům jsme ale nepřijeli pouze děti povozit, ale také předali dětskému domovu v Melči nejen několik hraček, her a věcných darů, ale také finanční částku z výtěžku naší sobotní Poker-Run vyjížďky a také částku, kterou na dětský domov věnovala dětem paní Koudeláková za svou firmu "Bikers-Mode".
Odpoledne uteklo a kolem páté hodiny odpolední, jsme se s dětmi a personálem dětského domova rozloučili a slíbili že příští rok dorazíme opět. Pomalu po skupinkách i po jednotlivcích jsme se přesouvali do areálu Campu Kajlovec, v nedalekém Hradci Nad Moravicí, kde jsme dali odpočinout svým strojům i tělům a v zde zajištěném ubytování mohli spočinout a věnovat se "kulturní" zábavě tohoto krásného sobotního dne i večera.
Podzim klepe na dveře a připomíná, že nám motorkářská sezóna pomalu končí. Tedy jsme jistě opět dobře využili jeden z posledních slunečných zářijových dní. Byl báječně strávený, s príma lidmi, plný zážitku, humoru a legrace. A snad jsme i těm malým dětem udělali trochu radosti, potěšili je a pomohli. Tak zas někdy v Melči s dětmi nashledanou.

Poslední úpravy 23.9.2004.
Optimalizováno pro Internet Explorer 4.0, rozměr 800 x 600, použit CSS styl.
webmaster : intruder@biker-bob.com


Příjezd v zářijovém ranním slunci	Přijely i autobusy


Braňas to bravurně vede	Čůrací pauza na olomoucké Aralce


A zase prdelkama k silnici :-))	V klubu je nový stroj


Prý jen pro velký chlapy	... a chytá za srdce


Pohoštění u paní Koudelákové	Všichni si berou a stále neubývá


Tak proč vlastně někam jezdit :-)))	Helča nás vyhnala na cestu


Lipník-Poker nepoker, holky si mají furt co povídat	Kontrolní stanoviště v Potštátě


Nic tu nekáplo, ani kapička oleje	Víktovské náměstí a obdivovatelé z řad Romále


Dárky pro děti z domova	Konečně srovnány jak se sluší


Seřazeny jak dle brožury SCRC :-)))	...před dětským domovem v Melči


Vození dětí	Malí nedočkavci


Motor hřeje ale Valkýru neuvaříš	Na Pavlův autobus byl pořadník


Na pořádné mašině s pořádným strejdou	Prý to bylo lepší jak na kolotoči