SCRC - NORTH MORAVIAN CHAPTER

REPORTÁŽE - ZPĚT NA ÚVODNÍ STRÁNKU REPORTÁŽÍ

REPORTÁŽ
7. srpna 2004 , SETKÁNÍ SE ZÁPADEM

ÚČASTNÍCI : North Moravian chapter - Jurek s Evou, West Bohemian chapter - Anděl s Janou, Roman s Lenkou.

REPORT : (napsal Jurek)
V slunečný sobotní sedmosrpnový den, jsme se s Evou potulovali na naší Shadowce, po Sázavském kraji okolo Prahy. No a jelikož Anděl se svoji skupinou ze západu organizoval vyjížďku na Vysočinu, domluvili jsme se přes "konferu" na setkání někde poblíž Tábora. Jedno zcela ideální místo jsme objevili u motorestu "Vašát" jako první. Terasa s pláckem kde je možno parkovat "zadkem k hospůdce" (viz: "parkování na výjižďkách"), zatáčející se silníce o 180°, kde je možno sledovat projíždějící motocykly, či, o kus dál sledovat skupinku enduristů, kteří zde prováděli trénink na umělé trati. Dokonce i slunečné počasí dle našich představ, spolu s cedulí s nápisem: "pečená kolena" a jinými specialitami (což by jistě ohodnotil centrál...) slibovalo očekávání chvil příjemných. Snad jen malý nedostatek se přeci jen našel. Bylo teprve devět a otvíralo se až v deset.
Řešíme tedy mobilem snaže se poslat popis tohoto místa přes SMS Andělovi. Vzápětí jsme však vyrušeni, dle našeho odhadu burácením tankových motorů. Udiveni rozhlížíme, hledaje příčinu onoho rachotu, neb květnové oslavy osvobození Plzně Američany již proběhly, osmašedesátý že by se opakoval s příjezdem od Rakous je blbost, tak snad jen že by... No a již vidíme přijíždět Anděla s Janou na Inazumě a za ním Romana s Lenkou na Wilíkovi. Dle burácení očekáváme přijíždět další stroje, leč uvědomujeme si že nepřijíždí "Centrál", ale "Západ"(což se jistě v brzké době změní) a s potěchou v srdci zjišťujeme původce rachotu, kterým je Romanův Wilda, který je původcem zvuku "tankových" motorů.
Zdravíme se tedy a já ihned zkoumám Romčův Wilík. Má krásná široká řídítka a také ihned zjišťuji, že ty kanóny vzadu jsou specielně upravené "výfučky" s průchodnosti tunelu. Ten zvuk je fšak parádní. Budou li nám nadále srážet auta naše kamarády z motorek, asi je také podobně otevřu, ať jsme alespoň slyšet.
Pečená kolena sice mnoho slibují, ale čekat hodinu je přeci jen dlouhá doba a tak se rozhodujeme opět trochu popojet směrem na Pelhřimov. Kouknu a pozorují další zvláštní úkaz kluků ze západu. Ač s Evou stojíme zde v kožených bundách s teplou košilí pod ní, kluci jdou do vest, přičemž Anděl má na sobě dokonce jakési "Rambo-triko" či co. Brrr... Jiný kraj, jiný mrav. To my chlapi ze severu, oproti těm z Jihu, raději zůstaneme věrní teplému oblečení. "Asi nepojedeme rychle" pomyslel jsem si v duchu, leč po výjezdu ručička na tachometru pod stovku často neklesá. Hm...? Docela dobrý, asi trénovali přes zimu.
Na malé pumpě nedaleko Pelhřimova, dáváme kávu a nějaké to jídlo a konečně si můžeme trochu popovídat. Během chvil zde projíždí mnoho bikerů, jak bývá o sobotě zvykem, rozjíždějících se na různé srazy. Dáváme se do řeči s staršími manželi kteří zde oblečeni do vojenského šatstva, parkují nedaleko se svým vojenským ruským strojem z 50 tých let jakéhosi složitého názvu, který je jasnou kopii BMW 750 (znalci prominou) a byl v těchto letech dokonce i ve výbavě naší armády! No ale že jim to slušelo? Jen paní si trochu posteskla že nemá na sajdce kulomet, neboť by jej občas na těch cestách i použila, v čemž ji ostatně dáváme svorně za pravdu. Provádíme malé foto pro budoucí pokolení, že tedy jako se North Moravian Chapter skutečně se západem setkal na svých cestách a ne jen na srazech, a vyjíždíme dál. Po hodince dojíždíme do Ledče Nad Sázavou, kde zastavujeme v kouři pálícího listí se v místní zahrádce. Lidé sice chvíli zmateně pobíhají, ale po vypnutí motoru Romanova Wilíka, opět pozvolna nabírají svůj klid a rozvádějí témata ohledně okupace němci, i "osvobození" od kapitalistického "jha" sovětskou armádou v roce šedesát osm. Domlouváme nějaké technické věci a zde se také s Romanem a Lenkou, Andělem a Janou loučíme, neboť oni odbočují do místních lesů za účelem rekreace o víkendu, a my pokračujeme dále na náš rodný sever. Setkání to bylo krátké, ale příjemné. To proto, že lidé z klubu jsou vždy a všude stejně příjemní a kamarádští, a je radost s nimi být jezdit. Tak zase někdy.

FOTOGRAFIE :
Fotil Jurek a Anděl

Setkání Západočechů se Severomoraváky před Pelhřimovem
   
Romanův Wilík se zvukem spojeneckých tanků Škoda že už tam není i ten kulomet
   
Zastávka v Ledči nad Sázavou Ještě že ty mapy máme
   
Zakufrováno Rozloučení.Holky si to dopoví příště.


Poslední úpravy 9.8.2004.
Optimalizováno pro Internet Explorer 4.0, rozměr 800 x 600, použit CSS styl.
webmaster : intruder@biker-bob.com